Finský střešní asfaltový šindel KATEPAL - často kladené otázky

Proč je SBS modifikovaný bitumen lepší než oxidovaný bitumen?
Modifikovaným bitumen je bitumen obohacený syntetickým kaučukem. Na modifikování se používá SBS elastomer. Modifikovaný bitumen je elastický i při studených podmínkách ( protažení při přetržení při 30 stupňovém mrazu je u většiny výrobků přes 30 %), vydrží UV záření podstatně lépe než oxidovaný bitumen a jeho bod měknutí je vyšší než u oxidovaného bitumenu. Životnost modifikovaných výrobků je v mnoha případech až dvojnásobná ve srovnání s výrobky z oxidovaného bitumenu. V současné době vyrábí Katepal všechny bitumenové pásy a bitumenové střešní šindele z SBS modifikovaného bitumenu.
Budou mi na zajištění dostatečného větrání sedlové střechy stačit spáry mezi podhledovými prkny?
Nebudou. Větrací spáry, které se nachází pod okapy, poskytují náhradní vzduch pro větrání. Odvětrávací otvory musí být umístěny co nejvýše, například pod hřebenem, ve štítových trojúhelnících. Anebo také můžete na hřeben instalovat podtlakové ventilátory či hřebenové odvětrání. Pokud se na střeše nenachází větrací otvory, které se při pokládce asfaltového střešního šindele osadí odvětrávacími prvky, tak se v horní části větracího prostoru střechy hromadí teplý a vlhký vzduch, z kterého při studenějším počasí kondenzuje vlhkost do dřevěné konstrukce, a mohou vzniknout problémy. Je tedy nezbytné a stěžejní střechu těmito prvky odvětrávat.
Parozábrana - proč je její význam zdůrazňován ve všech instrukcích a pokynech?
Asi polovina problémů se střechou se většinou objevuje z jiných důvodů než kvůli špatné hydroizolaci či zatékání. Velmi časté jsou například problémy s kondenzací vlhkosti ve střešní konstrukci. Pokud se ve střešní konstrukci používá těsná parozábrana (i těsnění průchodek musí být parotěsné), lze problémy s kondenzací téměř zcela odstranit. Pokud není odvětrání střešní konstrukce efektivně zbudováno, musí být parozábrana v půdním prostoru o to těsnější. Pokud je v konstrukci použita tepelná izolace a odvětrání střechy není správně zbudováno a také použita parozábrana, může v extrémních případech dojít až k roztékání vrchního asfaltového šindele. A to proto, že stoupající vlhkost, která u povrchové vrstvy kondenzuje, vsakuje do izolace. Toto má za následek v první fázi ztrátu tepelněizolačních vlastností izolace, navíc zůstává navlhlá a při letních vysokých teplotách a prohřátí střešní konstrukce dochází doslova k odpařování této vlhkosti. Následně teplota povrchové vrstvy extrémně stoupá, což může vústit v měknutí povrchové vrstvy anebo v krajních případech uvolňování asfaltových krůpějí.
Hrubá prkna s perem a drážkou – jak je správně připevnit na příhradové nosníky či krovy?
Každé prkno s perem a drážkou musí být přibito dvěma dostatečně dlouhými (cca 75 mm) pozinkovanými hřebíky na každý příhradový vazník nebo krov. Z důvodu bobtnání dřeva je u suchého dřevěného materiálu nutné nechat malé mezery (1-2 mm) mezi prkny, jelikož při kolísání povětrnostních podmínek dřevo bobtná a smršťuje se (šířka i tloušťka) až o 5-10 %. Pokud nejsou použita prkna se čtyřstrannou perodrážkou, musí být spoje prken na příhradových nosnících. Pokud jsou použita prkna mající pero a drážku na koncích, nesmí být spoje mezi příhradovými nosníky vedle sebe, ale mezi jednotlivými spoji se musí nacházet 2-3 prkna.
Můžu nahradit dřevěná prkna s perem a drážkou odlišným materiálem?
Ano. Pod asfaltové střešní šindele je možné použít vůči vlhkosti odolné stavební desky (například OSB desky, multifunkční panely či překližky) místo prken s perem a drážkou, a za určitých podmínek můžou být použita i hrubá prkna bez pera a drážky. Sukovitost nebo sklon vláken materiálu může při použití hrubých prken působit problémy. Je tudíž velmi nutné dodržovat návody výrobce při dimenzování a instalaci vůči vlhkosti odolných stavebních desek. Nejdůležitějším faktorem je tloušťka desek. Ty by měly být tak tlusté, aby byla zajištěna statická únosnost pro dané sněhové pásmo. Prkna bez pera a drážky musí být silnější než prkna s perem a drážkou, protože prkna se vzájemně nepodpírají. Během vysychání navíc lehce vznikají na prknech bez pera a drážky nerovnosti a dochází ke “zkroucení” prken, které může šindel kopírovat. Podklad by proto měl být co nejsušší a nejrovnější.
Pokud jsou na hrubých podkladních prknech nerovnosti a ohnutí, musím je vyměnit, pokud chci současnou krytinu nahradit bitumenovými pásy či střešními šindeli?
Existuje způsob, kdy se nerovnosti mohou odstranit (vyrovnat). A to tak, že nainstalujeme pod prkna mezi všemi příhradovými nosníky desky vhodné velikosti (prkna, 50x50 fošny apod.) a našroubujeme do nich každé prkno. V tomto případě se prkna měnit nemusí. Pokud jsou však prkna shnilá, je samozřejmě nutné je vyměnit. V každém případě je dobré, aby byl povrch co nejrovnější. Při rekonstrukcích je nyní běžným standardem a postupem je stržení stávající krytiny, natažení kontaktní difúzní fólie na staré nerovné bednění, instalace kontralatí na krokve či příhradové vazníky a zbudování nového bednění. Tím se vytvoří nejen větrací mezera, která by měla být nejméně 5 cm, ale také ideálně rovné podkladní bednění, na které pak můžete bezproblémově nainstalovat asfaltové střešní šindele.
Musí hřebíky projít skrz celá podkladní prkna a proč?
Pokud zůstane špička hřebíku uvnitř podkladního prkna, začne hřebík postupně vystupovat z prkna kvůli bobtnání a smršťování dřeva díky kolísání vlhkosti, a hřebík tak začne narušovat jednotnost celoplošného lepení. V krytině z bitumenových střešních šindelů se pak problémy (např. zatékání) vzniklé tímto narušením začínají vyskytovat obyčejně po 10-15 letech. Chybně zvolená délka hřebíků může snížit životnost střechy, která trvá při použití bitumenových střešních šindelů desítky let (40-60 let) v nejhorším případě o několik desítek let.
Proč nemůžu přibíjet u horního okraje?
Šindele se přibíjejí nad zářezem, v místě, kde projdou hřebíky skrz dva šindele a zároveň pevně přitlačí lepivý povrch šindele k povrchu předchozího šindele. Tímto se zajistí zalepení. Každý šindel se tedy přibije 8 hřebíky (4 vlastní pás a 4 protlučením v další vrstvě) a což zajišťuje ochranu proti roztržení šindelů kolem hřebíků a vytržení šindelového pásu. Pokud přibijete šindele u horního okraje, může být výsledkem roztržení tenkého horního okraje (plocha bez lepidla) během bouřky, kdy se může uvolnit celý pás nebo dokonce více pásů.
Proč nemůžu asfaltové střešní šindele KATEPAL instalovat na střechu s menším sklonem než 1:5 – tedy 12°?
Protože na střechách s tímto menším sklonem, než je 1:5 = 12°, může vznikat tlak vody, při kterém nelze zaručit vodotěsnost konstrukce. Na střechách s menším sklonem doporučujeme používat krytiny s těsnými spoji – modifikovanými natavovacími pásy.
Proč je vždy nutné použít hydroizolační vrstvu?
I na strmějších střechách, kde jsou nainstalovány střešní šindele KATEPAL s celoplošným lepením, se může objevit situace, kdy voda nemůže normálně odtékat ze střechy. K tomu typicky dochází například na jaře při tání sněhu. Sníh a led zabraňují odtékání vody a tlak nahromaděné vody tak působí na spoje asfaltových střešních šindelů. Voda protékající spojem by se mohla dostat k podkladním prknům a způsobit jejich bobtnání. Následovalo by také protečení do střešního pláště a podkroví, kdyby pod šindeli nebyl podkladní pás. Podobný jev může nastat při lijáku a silném větru. Vlivem větru může voda i na příkré střeše stoupat směrem vzhůru a působit tlak na spoje. Správně nainstalované podkladní hydroizolační vrstvy KATEPAL (LiteBase 500 a UltraBase U-EL 60/2200) zajišťují i v těchto případech vodotěsnost střechy. Proti konkurenčním materiálům se vyznačují tím, že mají samolepící okraj.
Mech na střešních šindelích – je nutné jej odstraňovat?
Usedání mechu a lišejníků je u šindele KATEPAL menší, díky modifikaci šindele a lépe zalisovanému vrchnímu posypu. Možnost výskytu mechu je však vyšší, pokud je v přímé blízkosti střechy mnoho stromů. Vliv na to mají i hodnota pH okolní půdy a vegetace v okolí. Protože je povrch střešního šindele z kamene a v přírodě na kamenech a skalách roste mech, je logické, že se může vyskytnout i na střeše. Protože dlouhodobé působení mechu na střechu je špatné a může mít i neblahý vliv na povrch šindelů a následně na izolaci, je nutné pravidelně mech ze střechy odstraňovat. Zaprvé můžeme střechu kartáčovat, na jaře nebo na podzim (ne při teplém počasí v létě). Pokud to nestačí nebo se to nepodaří, můžeme na mech i chemickými prostředky. KATEPAL K-10 je účinný a ekologický způsob, jak odstranit růst mikroorganismů (např. řasy a lišejníky) z povrchu různých materiálů. Je zcela ekologický a nepoškozuje spodní konstrukce, květinové záhony nebo jiné výsadby. Je vhodný pro většinu střešních a fasádních materiálů.
Můžu na vnitřních rozích nebo u lemování komínů použít úžlabinové pásy?
Na vnitřních rozích a u lemování komínů doporučujeme použít úžlabinové pásy Super-Pintari . Na vnitřních rozích a u lemování komínů se nesmí používat univerzální okapové/hřebenové pásy. Přesnější návody naleznete v balení a na naší domovské stránce oficiálního prodejce.
Proč není doporučeno používat plech, ocel a obdobné materiály na úžlabí?
Na konstrukci úžlabí se musí použít vše zcela podle návodů - podkladní vrstva, lepidla a úžlabinový pás. Důvodem, proč se do úžlabí nesmí instalovat například plech, je velká tepelná roztažnost kovu. Rozdíl povrchové teploty střechy mezi horkými dny v létě a největšími zimními mrazy může být až 130 stupňů. Velké tepelné rozdíly plechů silně zatěžují jejich připevnění a lepení pásů na plechy. V úžlabích se také shromažďuje nejvíce sněhu a ledu. A tak v místech, kde teče nejvíce vody, se kumuluje příliš mnoho zatěžovacích činitelů. V případě použití ocelových materiálů je v místě úžlabí velice často proniká vlhkost do podstřešní konstrukce.
Proč nemůžu pás u dolních a štítových hran jednoduše ohnout přes okraj a přibít k okraji?
Důvodem jsou dlouholeté špatné zkušenosti. Takto přibitý okraj nevydrží do konce životnosti současných bitumenových výrobků. Hřebíky přibité u dolního okapu do podkladního prkna vystupují ze dřeva a pás ohnutý přes okraj se pak může jednoduše roztrhnout. Přes uvolněný hřebík se voda kapající přes okraj dostane ke krajnímu prknu, které se pomalu rozkládá. Výhradně doporučujeme použití ocelových okapnic u dolních a také u štítových okrajů.
Proč mají být použity u okapu univerzální okapové/hřebenové pásy?
Vždy radíme použití originálních okapových / hřebenových pásů. S krátkým (1 m) okapovým pásem je lepší manipulace a také se dobře instaluje rovně podél okapové linie. Okapový pás je totiž střešní šindel s rovnými okraji, jehož spoje se pokryjí další vrstvou šindelů. Použitím okapových pásů také ušetříte materiál, jelikož při případné ztrátě materiálu se z “nadbytečných” okapových pásů udělají zalomením a roztržením hřebenové pásy (3 ks). Obrovskou výhodou je také velká lepící plocha, která zabraňuje průniku stoupající vody, když okapy v zimním období zamrznou.
Můžu udělat dolní okraj bez okapnice?
Ano, dolní okraj je možné udělat i bez okapnice např. použitím okapu tradičního typu. V tom případě se na okraj připevní prkno s polokulatým průřezem, kolem něhož se ohne kus (35 cm) vystřižený z povrchového pásu (Super-Pintari – úžlabinový pás). Určitě neradáme ohnout pásuze střechy přímo přes okraj a přibít jej na přední okraj prken. Takové řešení není v souladu s našimi záručními podmínkami.
Můžu instalovat střešní šindele v zimě nebo za chladného počasí?
V podstatě by instalace střešních šindelů měla brobíhat při teplých podmínkách a minimální teplota by neměla klesnout pod 5°C, kdy i výsledek bude určitě nejlepší. Někdy je však nutné provést instalaci i v chladnějších podmínkách. V takové případě je třeba zohlednit následující fakta:
  • 1) Šindele se bez zahřívání lepivých povrchů sluncem a teplým počasím neslepí dříve než příští léto.
  • 2) V některých místech mohou šindele kvůli tuhosti způsobené zimou zůstat částečně uvolněné od spodního šindele, a lepivý povrch tak může vyschnout a zoxidovat, což zabrání řádnému slepení.
  • 3) Zejména na střechách orientovaných na sever se mohou vyskytnout problémy se slepením. Je nutné při nejbližším teplém počasí tyto odchlípěniny opravit dotlačením šindelů k sobě, popřípadě použít i lepidel typu KATEPAL K-36.
  • 4) Utěsnění průchodek, lemů, vnitřních rohů atd. míst, kde je nutné použít těsnicí lepidlo K-36, je v zimě velmi obtížné. Pokud stavbu provádíte na podzim nebo v zimě, doporučujeme instalovat jen podkladní vrstvu a provést instalaci střešních šindelů až na jaře nebo v létě.
Můžu ponechat na střeše přes zimu tedy pouze podkladní vsrtvu?
Ano. Pokud používáte originální podkladové vrstvy – LiteBase 500 a UltraBase U-EL 60/2200, je možné nechat na střeše přes zimu pouze tyto podkladní pásy. Doporučujeme však zavést speciální opatření na zajištění nepoškozenosti pásů na střeše – protlučení spojů střešními latěmi atd.
Je stará asfaltová plst ( „hadrová lepenka“ ) dostatečně vyhovujícím podkladem pro střešní šindele?
Ne. Bitumenová plst v žádném případě není dostatečně vyhovující jako podkladní vrstva a dokonce se přímo radí ze střechy odstranit, neboť je nasákavá a zadržuje ve střešní konstrukci vlhkost. Plná záruka na 15 let pro bitumenové střešní šindele KATEPAL platí pouze při použití v instalačním návodu určené podkladní vrstvy.
Strmá střecha - jak je nejlépe možné instalovat střešní šindele?
Pohyb na strmé střeše je obtížný. Žebříky a lešení zavází při instalaci střešních šindelů. Přečtěte si jednoduchý způsob jak udělat protiskluzové zábrany:
  • 1) Lešení se opře o dolní okap a střechu pokrjeme tak vysoko, jak je to možné (kam dosáhneme).
  • 2) Na už nainstalované střešní šindele připevníme rovnou fošnu (50x100), doprostřed které jsme předem provrtali díry přesně po 1000 mm. Tyto díry se umístí k rohům (lalokům) určité řady šindelů. Dotyčné šindelové rohy se ohnou nahoru a fošna se u těchto ohnutých rohů zašroubuje do podkladních prken vruty 8x80 mm skrz dolní šindele. Je důležité utáhnout vruty tak, aby se fošna vůbec nehýbala. Při šlápnutí na fošnu je nzbytné býti opatrný, aby se ohnuté rohy šindelů nepoškodily. Takto podobně se fošny připevňují po vhodných vzdálenostech při pokračování v práci směrem nahoru. Když je první strana střechy hotová až k hřebenu, odstraňují se fošny postupně směrem dolů. Díry, které zůstanou pod rohy šindelů, utěsněte lepidlem K-36. Je nezbytné zkontrolovat slepení šindelů zejména tehdy, jestli se na lepivém povrchu zachytily nečistoty nebo jestli byl roh dlouho ohnutý nahoru. Druhá strana střechy se udělá stejným způsobem. Fošny odstraňujte až po instalaci hřebenového krytí.
Podkladová lepenka - jaký je správný směr její instalace?
Lepenku můžete instalovat jak vodorovně, tak svisle. Nejdůležitější je, aby byly těsné spoje. Pro těsnost spojů musí být pásy vedle sebe rovné a stejně napjaté. Na strmých střechách radíme instalaci svislou, z důvodu zabránění vzniku záhybů.
Proč vznikají malé záhyby u vodorovně instalované podkladové lepenky?
Při vodorovné instalaci je velmi obtížné připevnění pásu úplně rovně. Čím strmější je střecha, tím obtížnější to je. Také napínání pásu ve vodorovné poloze je na strmé střeše obtížné. Z tohoto důvodu vznikají malé záhyby, když pás zůstane třeba i jen trochu volný nebo nerovný.
Měli bychom manuálně odstraňovat sníh ze střechy?
Většinou to nutné není (u rodinných, řadových a poschoďových domů), pokud je jako krytina použit asfaltový střešní šindel s drsnějším povrchem. Konstrukce vydrží bez problémů zatížení sněhem. Nemusíte odstraňovat sníh ani kvůli riziku padání sněhu, protože sníh po asfaltovém šindelovém pásu s drsnějším povrchem neklouže. Jiná situace je u střech, jejichž krytinou jsou tašky nebo plech. Vznikají situace, kdy kvůli bezpečnosti osob pohybujících se kolem budovy na ulici nebo na dvoře je nutné odstranit sníh ze střechy.
Potřebuji u bitumenové krytiny sněhové zábrany?
Většinou ne. Sněhové zábrany u bitumenové krytiny nebývají potřebné ani na příkré střeše. Avšak pokud jsou sněhové zábrany uvedeny ve výkresech stavebního povolení, může stavební úřad odůvodněně vyžadovat jejich instalaci, stejně jako instalaci ostatních věcí, uvedených ve výkresech. Pokud je střešní materiál jiný než v původním plánu, je nutné uvažovat i o ostatních věcech spojených se změnou. Jinak řečeno, jestli se bude plechová krytina vyměnňovat za bitumenovou, je vhodné odstranit sněhové zábrany i z výkresů.
Na střechách s bitumenovými pásy a bitumenovými šindeli je padání sněhu zabráněno drsnějším povrchem. A to tak účinně, že pokud budeme chtít aby sníh sjel dolů, musíme použít lopatu nebo počkat na tání.
Z jakého důvodu nedoporučujete instalaci sněhových zábran na bitumenovou střechu?
Jednoduše řečeno, je to zbytečné. Sníh a led po šindelích nesjedou a účelem sněhových zábran je zabránit padání sněhu a ledu ze střechy. Navíc je zbytečné dělat díry do izolace navíc, v oblasti, která je z hlediska těsnosti a izolace nekritičtější. Sněhové zábrany se totiž umisťují blízko okapu, kde teče nejvíce vody a kde se také shromažďuje led, který zabraňuje v odtoku vody.
Po 12 letech mi začalo do střechy zatékat. Mám nainstalovány střešní šindele.
Pravděpodobný důvod zatékání je aplikace příliš krátkých lepenkových hřebíků. Anebo sponek, které nedoporučujeme používat vůbec. Pokud špičky hřebíků (nebo sponek) neprojdou prknem, díky kolísání vlhkosti dřeva (bobtnání a smršťování) začnou hřebíky vystupovat z prken. Zalepení na okrajích šindelů se začíná postupně uvolňovat. Voda se dostává pod šindel a dále přes hřebíky do prken, která bobtnají, a problém se zhoršuje. Doporučujeme kontaktovat technické poradenství firmy PROKOM R&S s.r.o.

Nejčastější chyby při instalaci střešních šindelů KATEPAL

Šindele jsou nainstalovány na střeše s příliš malým sklonem.
Vyskytují se problémy se zatékáním, protože tlak vody vznikající na střeše s malým sklonem je větší. Při výběru krytiny je vždy nutné nejprve zjistit minimální sklon střechy.
Utěsnění lemování komína se neprovedlo podle návodu.
Vyústí v zatékání u lemování komína.
Místo u spodního jsou střešní šindele přibity u horního okraje.
Hřebíky nepřitlačí lepivý povrch šindele k povrchu šindele předchozího (vespod) protože projdou skrz jen jeden šindel. V nejhorším případě se může stát, že během bouřky se uvolní celá krytina.
Přiliš těsně přibitá podkladní prkna.
V nejhorším případě se prkna začnou zvedat během prvního velmi vlhkého podzimu, což způsobí roztržení hydroizolace a následně zatékání.
Příliš tenká podkladní prkna či OSB desky nebo nejsou podepřeny jejich spoje.
Konstrukce nevydrží normální pohyb na střeše vlivem deště, sněhu a ledu, což může způsobit roztržení hydroizolace.
Příliš krátká délka hřebíků.
Příliš krátké hřebíky postupně vystupují z podkladních prken a zároveň zvedají pás nebo šindel, což vede k uvolnění spojů. Pokud zůstane špička hřebíku uvnitř podkladního prkna, začne hřebík postupně vystupovat z prkna kvůli bobtnání a smršťování dřeva díky kolísání vlhkosti, a hřebík tak začne narušovat jednotnost celoplošného lepení.
Připevnění šindelů pomocí sponek.
Hloubka úderu ve sponkovač se nastavuje regulátorem tlaku v kompresoru. Jinými slovy, sponkovač není vybaven omezovačem hloubky úderu. Proto se sponka v měkkém dřevě dostane příliš hluboko (prořeže se skrz pás nebo šindele) a v tvrdém dřevě a v místech suků zůstává příliš mělce a pás nebo šindel zůstane uvolněn.
Špatné či poddimenzované větrání střešního prostoru.
Vlhkost se koncetruje do střešní konstrukce a působí bobtnání podkladních prken. U nejhorších případů vzniká poškození hnilobou během velmi krátké doby a do střechy může zatékat.
Nedostatečná parozábrana.
Spojeno se špatným větráním střešního prostoru. Vlhkost se dostane do konstrukce (zejména v zimě), což může způsobit velké problémy s kondenzací a/nebo poškození hnilobou.
Šindele nejsou v úžlabích celoplošně nalepené na úžlabinový pás.
Nejčastěji vyústí v zatékání v úžlabích, zejména během tání sněhu a později i za lijáků po celý rok.

Falešné mýty a tvrzení:

Větrání funguje, protože u sedlové a valbové střechy vzduch proudí skrz spáry podhledových prken.
ŠPATNĚ – pokud nejsou u hřebene odvětrávací otvory, vlhkost se koncentruje v horní části neodvětrávaného prostoru pod hřebenem.
Je zcela postačující ponechat pouze větrání přes okapové hrany u domu s příkrou střechou, kde má strop sklon ve směru střechy.
ŠPATNĚ - u hřebene se musí vždy nacházet odvětrávací otvory a tak musí být zajištěn výstup vzduchu mezi všemi příhradovými nosníky. V případě potřeby je nutné použít hřebenové odvětrání.
Skrz podkladní prkno lepenkový hřebík nesmí projít.
ŠPATNĚ - hřebík musí skrz prkno projít.
Podkladní prkna musí být při stavbě podkladu přibita těsně.
ŠPATNĚ - je nutné nechat mezery mezi prkny (1-2 mm), aby mohla prkna bobtnat.